Výprava za textilními řemesly - 20.-21.11.2009

 

Výprava za textilními řemesly - 20-21.11 2009

 

Jako účastník dvoudenního zájezdu do Valašského Meziříčí spojeného s návštěvou Moravské gobelínové manufaktury, 7. Valašského krajkářského a řemeslného trhu a návštěvy modrotiskařské dílny v Olešnici, bych Vám chtěla touto cestou tyto dva báječné dny přiblížit.

Pátek 20.11.09 - ráno v 6:30 nástup do autobusu směr Morava je plný usměvavých krajkářek všeho věku a je vidět, že tyto dva dny, které nás čekají, si hodláme patřičně užít.

Řidič autobusu je spolehlivý a rychlý, a tak už ve 12:30 parkujeme pár metrů od samotné gobelínové manufaktury. Po zaslouženém kafíčku v podnikové kavárně (vybavena historickým nábytkem, promítacím plátnem, kde běží asi 5 min. smyčka s historickým dokumentem výroby gobelínů), se dostáváme do dvou dílen, kde vznikají umělecká díla, vázaná šikovnými prsty tamních žen.

Dostávám možnost vytvořit gobelínový uzel vlastníma rukama, a informaci k tomu, že běžná denní norma je uvázání až 5 000 uzlů. Na druhém stojanu váže pracovnice gobelín podle předlohy známého malíře. Váže jej již druhým rokem. Polovina gobelínu teprve čeká na své dokončení. Je to práce náročná nejen na zručnost, ale také na trpělivost. Tento gobelín čeká na své dokončení od svého prvního uzlíku, tři roky. V další dílně se seznamujeme s technikou restaurování historických gobelínů, kde na prvním stole leží oprava gobelínu pro státní ministerstvo kultury. Na druhém stole je připravena oprava gobelínu soukromého vlastníka.

Zde získáváme informaci, že míra oprav takového gobelínu je závislá především na objemu finančních prostředků do rekonstrukce vložených. Pokud majitel na rekonstrukci šetří, bude gobelín opraven pouze na nejvíce znehodnocených místech. Pracuje se výhradně s kvalitními přírodními vlákny - vlnou a nově vyšité pásky se sešívají vláknem z pravého hedvábí.

Po této příjemně naučné hodince spěcháme na výstavu betlémů ve stavebním učilišti, poté míříme na krajkářské trhy. Zde se setkáváme s p. Domanjovou i p. Proškovou. Protože hranice se Slovenskem jsou kousek, je zde také mnoho vystavovatelů ze Slovenska- paličkářky, košíkáři i prodejci korálků. Vidíme zde také poměrně dost vystavovatelů s patchworkem dále se nabízí i velmi krásné keramické výrobky a ručně vyráběná mýdla. Po 6 hodině večerní se odjíždíme ubytovat do města Kopřivnice.

Sobota 21.11.09 - odjíždíme v 8:00 splnit si další bod výletu - prohlídku výroby modrotisku.
Modrotiskovou dílnu najdeme v městečku Olešnice a již pátou generaci rodu Danzingerů, kteří se jako jediní v ČR tomuto textilnímu řemeslu věnují. Modrotiskem označujeme textilní tkaninu charakteristickou drobnými bílými vzory na plátně barvené indigem. Rodina Danzingerů vlastní téměř 300 původních vzorů (dřevěné desky s nabitými kovovými vzory, které se otiskují před obarvením na plátno).

Výroba modrotiskového plátna trvá celkem 4 dny
 Tisk na plátno, zaschnutí rezervy (název tkzv. barvy)
 Barvení látky v kádi - 8 h
 Máchání a sušení (dochází k vyplavení rezervy a vystoupení vzoru)
 Mandlování - pro vyhlazení plátna a dodání lesku látce

Roční produkce modrotisku je asi 3 km plátna. Po reportáži jsme měly možnost zakoupit nejen samotné látky, ale také výrobky, které se nabízely v obchůdku sousedící s dílničkou.

Odjíždíme domů, čeká nás 4,5 hodinová cesta, přerušená pauzou na občerstvení. Do Chomutova jsme dojeli včas, v 17:30 h s báječnými pocity bezvadně prožitých dvou dnů. Velký dík patří p. Latinákové za zorganizování naprosto bezchybného zájezdu s perfektně vymyšleným programem.


E Kubátová